Vědci jsou oběti špatně nastavených pravidel, ne lenoši
Jakub Soukup brání výzkumníky před kritikou a ukazuje, jak systém vytváří pobídky, které deformují jejich chování.
Když se mluví o problémech vědy, často se objeví kritika zaměřená na výzkumníky: publikují zbytečné články, dělají salámovou metodu, nezveřejňují negativní výsledky. Ale je to správný terč?
Systém, ne jednotlivci
Každý výzkumník se pohybuje v prostředí, které ho trestá za určité chování a odměňuje za jiné. Když systém odměňuje počet publikací, výzkumníci publikují více. Když odměňuje impact factor, cílí na trendy. Když trestá mezeru v publikování, nikdo si nevezme rok volna na fundovaný projekt.
To není lenost. To je racionální reakce na špatně nastavené pobídky.
Ekonomická logika chování
V ekonomii se tomu říká principal-agent problem: ti, kdo rozhodují o pravidlech (ministerstva, grantové agentury), nemají dostatek informací o tom, co výzkumníci skutečně potřebují. A výzkumníci se přizpůsobují pravidlům, i když vědí, že nefungují ideálně.
Cesta ven
Prvním krokem je přestat obviňovat jednotlivce a začít měnit systém. Snížit administrativní zátěž, změnit hodnotící kritéria a dát výzkumníkům prostor dělat to, pro co byli vyškoleni - dělat vědu. Kritika systému není útok na akademii. Je to investice do její budoucnosti.