Publikační tlak a kvalita vědy: jak kvantitativní metriky ničí to, co mají měřit
Jakub Soukup rozebírá, jak honba za publikacemi vede k replicability crisis a ztrátě důvěryhodnosti vědy.
Věda má důvěryhodnostní krizi. A paradoxně ji způsobil systém, který měl její kvalitu zaručit.
Publikuj nebo zemři
Akademický svět funguje pod heslem „publish or perish”. Výzkumník, který nepublikuje pravidelně, ztrácí šance na grant, na postup, někdy i na místo. Systém tlačí k množství - a kvalita se stává vedlejším efektem, který si každý přeje, ale nikdo neumí vynutit.
Výsledkem je salámová metoda: jeden experiment se rozdělí na tři články, negativní výsledky se nezveřejňují a data se „optimalizují”, aby výsledky vypadaly statisticky významně.
Replicability crisis jako ekonomický problém
Když se studie nedají replikovat, celý vědecký ekosystém ztrácí hodnotu. Peníze investované do výzkumu, který se nepotvrdí, jsou vyhozené peníze. A každý takový případ podkopává důvěru ve vědu jako celek.
Ekonomicky je to stejný problém jako v jiných odvětvích: když metrika odměňuje špatné chování, trh se nasytí nekvalitním produktem. Akademický trh s publikacemi není výjimkou.
Co s tím
Řešení není zrušit metriky. Řešení je změnit jejich směr: odpojit hodnocení výzkumníků od počtu publikací, zavést replikační studie jako rovnocenný výsledek a otevřít prostor pro negativní výsledky. Systém, který odměňuje pravdu místo objemu, je možný - jen vyžaduje změnu pravidel.